Hranice shora neviditelná

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

Srdečně zveme na vernisáž výstavy Tomáše Moravce, Hranice shora neviditelná, která se koná v úterý 18/12/2018 v 17h v GAFU – Galerie Fakulty umění na Českobratrské 16, 70200 Ostrava.

Tomáš Moravec si pro název výstavy vypůjčil termín označující kartografický problém. Kresliči map se čas od času musí trápit zanesením hranic (především u objektů a staveb), které nejsou z ptačí perspektivy viditelné. Dostávají se na kartografii nezvykle hluboko pod povrch. Stejně tak Moravec zkoumá hranice, které rostou zespodu, nejsou aktem společné dohody dvou nebo více stran a jsou spíše tušené než viditelné. Kartografové pro znázornění neviditelného používají přerušovanou čáru. Moravec využívá přerušení zástavby – proluky, nedostavěné budovy, ruiny. S jejich pomocí sleduje, jak se do existence státu ve střední Evropě promítají ekonomické globální krize a nejen ty. Ta z roku 2008 může posloužit jako obzvlášť dobrý model k pochopení dopadu mnohem starších, které determinovaly a pokřivovaly krátkou existenci první republiky. Velká hospodářská krize přinesla Československu velký pokles průmyslové výroby a poznamenala především jeho pohraničí. Politici první republiky sáhli k řešením, která ještě přilévala olej do ohně. Ve výsledku připravili prostor pro krizi vedoucí ke konci existence státu. Není součástí naší identity, pokud ne rovnou vytváření krizí, tak alespoň sebemrskačské vychutnávání si jich do poslední kapky?

Naše identita je dlouhodobě zatížená uzavřeností a strachem ze zániku národa i ztráty vlastní suverenity. Jenomže tuto suverenitu řadou přešlapů znevažujeme po celou existenci našeho národního státu. Zajímá nás převážně dění uvnitř hranic, ideálně za několikametrovou zdí. Nejspíš i proto, že si většinu z nich stavíme sami. Všechno mimo hranice je pro nás vzdálené. K hranicím patří samozřejmě zdi. Není to samozřejmě problém jenom Čechů. Střední Evropa si hranice, ploty a zdi ráda hýčká. Zbouráním železné opony vzniklo vakuum, které je potřeba náležitě vyplnit. U nás a na Slovensku se staví zatím kolem ghett, Maďaři je budují kolem svých snadno prostupných hranic. I bez samotné stavební činnosti se zdá, že celý region společně pracuje na zrušení evropského projektu jako prostoru bez hranic. Železná opona neexistuje bezmála tři desetiletí a vzpomínka na ni začíná nebezpečně připomínat romantickou představu jistot v rámci hranic národních států.

Tomáš Moravec tentokrát vstupuje do veřejného prostoru jako archeolog zkoumající průvodní jevy krize. Dočasně přerušená místa. Po přehnaně ambiciózních plánech i společenských utopiích zůstávají ruiny. Můžeme je vnímat třeba jako pomníky nezdaru. Videa Tomáše Moravce nepatří do kategorie „ruin porn“, i když i on je do stop selhání zahleděný. Nehledá romantické pasáže opuštěného Detroitu nebo v entropii ztracené tovární komplexy u nás. Záběry z dronů nepředstavují samoúčelnou vizualitu. Umožňují z odstupu sledovat nehostinný postapokalyptický svět, kde kromě ztráty minulosti a iluzí na nás z ptačí perspektivy dohlíží někdo druhý.

Tomáš Moravec (*1985) absolvoval v roce 2012 Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Intermediální tvorby Jiřího Příhody a do roku 2016 pokračuje na stejné škole doktorským studiem v ateliéru Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové . Pravidelně vstupuje instalacemi a objekty do veřejného prostoru. Podstatná část jeho videí vychází z prostorových situací mimo ateliér nebo galerie. Moravec je finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého (2008), Ceny Exit (2009) a laureátem Ceny Václava Chada (2015). Jeho práce jsou prezentovány v českém i mezinárodním kontextu (Biennale Liége, BB15 Linz, Trafó Gallery Budapest, James and Audrey Foster Prize Boston). Autor žije a pracuje v Praze a Hradci Králové.

Kurátor: Martin Fišr

Komunikace a PR: M.A. Alexandra Bočková

Výstava je pořádána u příležitosti oslav 100 let republiky, za podpory Statutárního města Ostrava a Moravskoslezského kraje.

Výstava potrvá od 18/12 – 21/12/2018 a poté 02/01 – 01/02/2019.

Zveřejněno / aktualizováno: 07. 12. 2018